Metodika měření
Teplota vzduchu
Odečet teploty vzduchu se provádí každý den v klimatologických termínech, tedy vždy v 7:00, 14:00 a 21:00 SEČ (resp. 8:00, 15:00 a 22:00 SELČ). Naměřená teplota se uvádí v Celsiových stupních (°C). Z naměřených hodnot se pak váženým průměrem (7 + 14 + 2*21)/4 určuje průměrná denní teplota.
Elektronická meteostanice provádí měření teploty nepřetržitě a zapisuje ji každou minutu.
Průměrná měsíční teplota se stanovuje jako průměr všech průměrných denních teplot v daném měsíci. Dále se ještě určuje průměrná měsíční teplota ve 14:00 (resp. 15:00), a to jako průměr všech naměřených teplot ve 14 hodin za celý měsíc.
Maximální a minimální dosažená teploty vzduchu jsou uváděny vždy za dobu trvání kalendářního dne (0:00 – 23:59)
Přízemní teplota vzduchu
Měření minima přízemní teploty vzduchu se provádí v chladném pololetí roku (většinou říjen – květen), případně je-li očekáván výskyt přízemního mrazu. Naměřená hodnota se týká období večera předchozího dne, noci a rána dne, ke kterému je uváděna (tj. hodnota uvedená např. k 1.10. se týká periody 16:00 30.9. až 10:00 1.10. = neodpovídá plně metodice měření ČHMÚ).
Tlak vzduchu
Odečet tlaku vzduchu probíhá každý den ve 14:00 SEČ, resp. 15:00 SELČ. Tlak vzduchu se uvádí v hektopascalech (hPa).
Elektronická meteostanice provádí měření tlaku vzduchu nepřetržitě a zapisuje ji každou minutu.
Barometr je seřízen tak, že ukazuje tlak vzduchu již přibližně přepočtený na hladinu moře. Tlak vzduchu v datových výstupech z měření je tedy již uváděn ve formě přepočtu pro snažší srovnání např. s údaji v médiích
Oblačnost
Sledování se provádí průběžně po celý den a zaznamenává se v dni následujícím. Pro vyjádření množství oblačnosti se používá „osminové“ stupnice:
- jasno 0 až 1
- skoro jasno 2
- polojasno 3 a 4
- oblačno 5 až 6
- skoro zataženo 7
- zataženo 8
Celkově se pak bere v potaz převažující oblačnost během dne
Srážky
Srážky se zaznamenávají pomocí elektronického vahadlového srážkoměru, jenž se odečítá vždy o půlnoci místního času. Udává se tedy součet srážek mezi půlnocí předchozího dne a půlnocí dne aktuálního. Zároveň se provádí od roku 2014 odečet množství srážek kalibrovaným manuálním srážkoměrem, tato hodnota se považuje za směrodatnou.
Srážky se rozlišují podle skupenství na:
- sněhové – sníh a sněhové krupky
- dešťové – déšť a mrholení
- smíšené – déšť se sněhem, mrznoucí déšť a mrholení
- kroupy
Sníh
Pokud se vyskytuje sněhová pokrývka, měří se v zimním období (1.11. až 30.4.) každý den okolo 7:00 pomocí 50 cm pravítka v místech, kde lze předpokládat, že sněhová pokrývka není porušena vnějšími vlivy (větrem, teplem z budov, antropogenní činností, zvířaty) a uvádí se v centimetrech (cm). Je-li sněhová pokrývka vyšší než 50 cm, k měření se používá dřevěná lať se stupnicí po 10 cm.
Za nesouvislou se sněhová pokrývka pokládá tehdy, roztaje-li sníh samovolně v blízkém okolí na místech neovlivněných lidskou činností.
Vítr
Směr a rychlost větru se určuje pomocí miskového anemometru na elektronické meteostanici nepřetržitě. V tabulkách se uvádí hodnota rychlosti největšího nárazu větru (a jeho směr) v průběhu kalendářního dne.
Rychlost nárazů větru se uvádí v metrech za sekundu (m/s), směr zkratkami pro světové strany (v češtině).
Bouřky
Jsou sledovány samostatně a s podrobnějším rozborem. Od února 2002 se zjišťují tyto charakteristiky:
- datum výskytu a pořadí dne s bouřkou v roce
- počet bouřkových jader ve dni s výskytem alespoň jedné bouřky
- intenzita, případně celkové množství spadlých srážek, typ srážek
- rychlost a převažující směr větru
- vizuální a zvukové projevy elektrometeorů, četnost jejich výskytu
- přiblížení bouřkového jádra (v km)
- směr pohybu bouřkového jádra
- čas nejsilnějších projevů
- jiné jevy (kroupy, atypická oblačnost, fotometeory)
- mapové podklady – radar, CELDN
Jiné jevy
Dále se zaznamenávají jiné jevy, jako fotometeory, halové jevy, horizontální srážky a jiné. Provádí se též záznam fenologických jevů (vliv počasí a klimatu na faunu a flóru), tedy začátek a konec vegetační doby specifických plodin, dobu jejich květu, průběh zemědělských prací v závislosti na počasí, jiné vlivy klimatu na člověka – kalamity.
