Meteorologická stanice Velké Svatoňovice

Přechod studené fronty a s ní spojené konvektivní jevy dne 3. července 2008

Ve čtvrtek 3. července 2008 se od jihozápadu přibližovala k území České republiky studená fronta, která se navíc začínala vlnit. Před jejím čelem proudil do Čech velmi teplý vzduch, na mnoha místech překročila teplota hranici 32 stupňů. Ve Velkých Svatoňovicích dosáhla k tomuto dni rekordní hodnoty pro rok 2008, a to +31,5°C v 15:00 SELČ. V labilní vzduchové mase před frontou začalo docházet k tvorbě předfrontálních bouřek z tepla.
Bouřky se začaly tvořit již v dopoledních hodinách v prostoru centrální Šumavy, později na Plzeňsku a Klatovsku a na pravém křídle bouřkové formace pak v jižních Čechách a jižně od Znojma. Po 15. hodině se náhle objevilo množství slabších bouřkových jadérek v severovýchodních Čechách na linii mezi Broumovem, přes polské Kladsko k Jeseníkům.

Ve Velkých Svatoňovicích se projevila tato situace slabou bouřkou nad Hronovem, doprovázenou několika slabšími zahřměními a vcelku pěkně vyvinutým cumulonimbem. Jádro se pak odsunulo do Polska kde zaniklo. O hodinu později se opakovala stejná situace (pro tu snímek nepřikládám).

Situaci v okamžiku vzniku prvního jádra ukazuje následující snímek z radaru z 15:30 SELČ.

Tatáž situace z pohledu detekce blesků CELDN v 15:20 SELČ.

Dále nastalo období klidu, ve kterém se přibližoval multicelární shluk bouřek od jihozápadu ze středních Čech a další multicela vznikla nad Českomoravskou vrchovinou. K našemu překvapení bouřková aktivita komplexu nad Polabím vyhasla a iniciativu převzaly bouřky na jihu. Nikdo neočekával k čemu došlo poté.

Nad Velké Svatoňovice se přiblížila multicelární bouřka výjimečné síly. Přicházející od jihu z pomezí Českomoravské vrchoviny. Projevila se po 19:45 SELČ. V 19:53 bylo slyšitelné první hřmění od jihozápadu.  V 19:55 začalo pršet, velké kapky, vcelku hustě padající. Teplota v tuto chvíli byla +25,6°C a vál slabý SV vítr. Ve 20:10 déšť ustal, pozorován větší počet CC i CG blesků na jihozápadě ve vzdálenosti kolem 7 km. Ve 20:15 dochází k výboji ve vzdálenosti pouhé 2 km a vítr se rychle stáčí na jižní až jihozápadní. Ve 20:19 výboj ve vzdálenosti kolem 1000 metrů. Do 20:35 napršelo 5 mm srážek, teplota poklesla na +20,9°C. Ve 20:40 déšť prudce sílí do přívalové intenzity, ve 20:45 se přidávají kroupy přibližně po dobu deseti minut (mají velikost až do 1 cm). Ve 20:50 dosahuje déšť i vítr maximální intenzity, padají kroupy, západní vítr má rychlost v nárazech kolem 15 m/s. Dochází ke 2 výbojům v bezprostřední blízkosti a následně k výpadku elektrické energie. Ve 20:55 je celkový úhrn srážek 30 mm, tzn. za 20 minut spadlo 25 mm. Kolem 21. hodiny déšť mírně slábne, teplota klesla na +17,6°C. Většina výbojů ve vzdálenosti do 2 km. Ve 21:07 sada CG a CC blesků opět na jihozápadním obzoru. Ve 21:10 dosáhl úhrn srážek 40 mm. 21:15 mění se barva blesků z bílé na fialovou. Mezi 21:15 a 21:30 se vyskytl větší počet větvených CC blesků na JZ (nad Úpicí). Ve 21:35 úhrn srážek 43 mm (tzn. 38 mm/hod). Po 21:40 SELČ se objevuje elektrická aktivita především na severním obzoru., po 21:45 zaznamenán v tomto směru větší počet CC výbojů. Po 21:50 se šíří nahodilé výboje po celém obzoru. Mezi 22:00 a 23:00 panoval středně silný vytrvalý déšť a výboje především na severu, zpočátku s hromem, ke konci již tiché. Ve 22.40 úhrn srážek 44 mm. Dodávka elektřiny obnovena ve 22:50 SELČ. Kolem 23:00 ustávají zcela srážky – totální úhrn 45 mm a končí elektrická aktivita tohoto jádra – je však vidět již další nasouvající se od J /JZ.

Stav v čase  maximální intenzity bouřky v místě je na tomto snímku z 20:30 SELČ:

Masivní elektrická aktivita v místě je patrná ze snímku v 20:50 SELČ:

Vysoký úhrn srážek za krátkou dobu způsobil zaplavení silnice a splach ornice z polí. Četné blízké elektrické výboje pak měly za následek výpadek dodávky elektrické energie po dobu více jak 3 hodin.

V době slábnutí předchozí bouřky se od jihu až jihozápadu začínala nasouvat další plošně rozsáhlá bouřka, spojená již se srážkovým komplexem samotné studené fronty. Jelikož však díky denní době a trase postupu za předchozí bouřkou neměla dobré energetické zdroje, začala rychle slábnout. Po 23:00 SELČ z ní byly ve Velkých Svatoňovicích viditelné blýskavice, posléze i čárové blesky doprovázené slabým hřměním. Než však dorazila nad místo pozorování, elektrická aktivita vyhasla a nyní již bývalá bouřka se projevila pouze slabým deštěm o úhrnu 3 mm.

Situaci  zachycuje  tento radarový snímek z 1:00 SELČ, již 4. července 2008:

Snímek z detekce blesků CELDN z 1:00 SELČ 4. července 2008:

V tomto okamžiku se vyskytovaly ještě slabé výboje jižně od Velkých Svatoňovic, těžiště bouřkové činnosti se již přesunulo z Čech na Moravu a pokračovalo v pohybu na severovýchod, kde v ranních hodinách 4.7.2008 zaniklo nad Polskem a západním Slovenskem. Bouřkovou situaci v okolí V. Svatoňovic lze považovat za skončenou po přibližně 1:30 SELČ.

Třetí bouřkové jádro dne 3.7.2008 lze z místního pohledu označit za extrémní a zatím nejsilnější za rok 2008, a to především díky vysokému úhrnu srážek ve výši 45 mm, tak vysokému počtu silných a především blízkých výbojů do země.
Zatím mi nejsou známy žádné závažné škody na majetku.

Radarové snímky a záznamy z detekce blesků jsou přejaty ze stránek Českého hydrometeorologického ústavu ČHMÚwww.chmi.cz

Přechod studené fronty a s ní spojené konvektivní jevy dne 25. června 2008

Ve středu 25. června 2008 přecházela přes území České republiky studená fronta. Na našem území před jejím příchodem panovaly vysoké teploty, na mnoha místech překračující +30°C. Ve Velkých Svatoňovicích teplota v 15 hodin SELČ  vystoupila na 28,4°C (denní maximum až na 29,8°C). Ovzduší před frontou bylo velmi labilní a předpověď slibovala silné bouřky, především v severní polovině Čech a ve Slezsku.

Bouřky se začaly tvořit již v dopoledních hodinách v prostoru severního Bavorska, Saska a jihozápadního Polska. Na našem území pak nad hřebenem Krušných hor a v Podkrušnohoří. Odtamtud se celé pásmo pomalu pohybovalo k severovýchodu. V té době se jižně od Liberce objevilo první jádro označené jako supercela.

Ve Velkých Svatoňovicích se projevila tato situace následovně: Pozůstatek supercely (potvrzená v 15:44 SELČ) před studenou frontu, pohybující se od Ústí nad Labem přes Mimoň směrem na Hostinné (v těchto místech vyhasla elektrická aktivita). V severních Čechách údajně zaznamenáno tornádo. Zde pozorovatelná od 16:00 SELČ jako tmavý mrak na SZ až S obzoru. V 16:11 již tmavý i západní obzor. Teplota v tuto dobu +26,5°C, bezvětří. V 16:14 slyšitelné první slabé hřmění. V 16:17 pozorována blýskavice. V 16:34 začínají slabé srážky s maximem intenzity v 16:44 SELČ. V 16:50 srážky slábnou, jádro bouřky toho času nad Hostinným. V 17:00 opět silněji hřmí, ale vzápětí bouřka ztrácí elektrickou aktivitu a rozpadá se nad hranicí s Polskem.

Tuto situaci dokresluje následující snímek z radaru z 16:30 SELČ.

Tatáž situace z pohledu detekce blesků CELDN v 16:40 SELČ.

Poté nastává krátká pauza, během které v severozápadních Čechách vznikají další 2 supercelární jádra a na jihozápadě se formuje intenzivní squall line. Supercely se pohybují přes samotnou squall line přes severovýchodní Čechy k jihovýchodu. Squall line postupuje pomalu k východu, kolem 19. hodiny zasahuje Prahu. Takřka všude je při jejím přechodu zaznamenán velmi silný nárazový vítr, prudké (ale krátké) srážky a ojediněle krupobití.

Okolo 18:30 se do blízkosti Velkých Svatoňovic přiblížilo severní supercelární jádro, jasně viditelné na snímku z radaru v 18:30 SELČ:

Elektrická aktivita obou samostatných jader a squall line je jasně patrná na tomto snímku CELDN z 18:30 SELČ:

Ve Velkých Svatoňovicích se o této buňce dá říci následující:

Prošla JZ až J od místa pozorování. Pozorovatelná od 17:00 SELČ jako tmavý mrak na SZ obzoru. V 17:44 zaznamenáno 1. hřmění . V 17:51 se zvedá SZ vítr, v 18:10 již zatažen kompletně Z obzor, neustále hřmí.  V 18:20 pozorovány 1. blesky, začíná pršet. V 18:22 se vítr stáčí na severní.  V 18:30 má vítr rychlost 7 m/s, hřmí hlavně od JZ. V 18:31 silný blesk, v 18:34 CG blesk ve vzdálenosti 5 km. Vítr sílí na 10 m/s. V 18:50 srážky slábnou, opět hřmí. V 18:54 blízký blesk. 18:57 opět zesiluje déšť, vítr západní, blikají světla (poklesy napětí). V 19:19 nastává bezvětří provázené trvalým deštěm, elektrická aktivita na SV a JZ. V 19:45 opět hřmí až do 20:15, kdy se projevuje další jádro od západu. Úhrn srážek 5 mm.
Supercelární jádra prošly kolem Hradce Králové a Pardubic, kolem Chrudimi směrem na Choceň. V tomto prostoru již slábly a kolem 20. hodiny byly pohlceny rychleji postupující squall line, která se stala dominantním útvarem na česko-moravském pomezí a dále se pohybovala na východ.
Samotná squall line (její velmi slabý severní cíp), zasáhl Velké Svatoňovice po 20. hodině, a to následovně: Projevovala se od 20:00 SELČ, vizuálně nerozeznatelná od předcházející bouřky. Provázená Z větrem do 3 m/s. Ve 20:12 intenzivní blesk nad Úpicí, ve 20.18 silně hřmí. Ve 20:24 silný blesk na severu (CG), od 20:28 vcelku intenzivně prší, ve 20:30 přechází střed squall line, do 20:50 prší klidně, občasné blesky. Po 20:50 elektrická aktivita končí, prší do 21:40 SELČ. Úhrn srážek 7 mm.

Situaci při přechodu této bouřkové linie zachycuje následující radarový snímek z 20:30 SELČ:

Snímek z detekce blesků CELDN, též z 20:30 SELČ:

Bouřkové situace v prostoru Velkých Svatoňovic lze považovat za definitivně skončené po 22. hodině SELČ, kdy ustaly srážky a od západu zcela ustoupila oblačnost bouřkových vleček. V této době se bouřky nejaktivněji chovaly na severu Moravy a ve Slezsku a též v Rakousku. Aktivita squall line vyhasla až nad západním Slovenskem.

Intenzita supercel a squall line byla v některých místech taková, že předčila projevy bouří Kyrill i Emma, dokonce byla v těchto regionech označena za nejsilnější bouřku v uplynulých dvaceti letech. Týkalo se to především regionů západně od Prahy a v okolí Pardubic a Hradce Králové. Bouřky způsobily značné škody na majetku, porostech a dopravní infrastruktuře. Ve středu bylo bez dodávek elektrické energie na 750 000 obyvatel. Padlými stromy a strženými trolejemi byl zablokován provoz na více než desítce železničních tratí včetně hlavních koridorů. Škody na lesních porostech, leckde zcela devastovaných, dosahují stovek milionů korun. Bouře si bohužel vyžádala i dva lidské životy, a to ve Svitavách a u Havlíčkova Brodu.

Poznámka: v době bouřky byl mimo provoz radar Skalky, proto není snímána SV část Moravy a Slezka.

Radarové snímky a záznamy z detekce blesků jsou přejaty ze stránek Českého hydrometeorologického ústavu ČHMÚ www.chmi.cz.

Přechod studené fronty a s ní spojené konvektivní jevy ve dnech 21. a 22. června 2006

Ve středu 21. června 2006 vrcholil v ČR před přechodem slabší studené fronty přiliv horkého vzduchu. Na území republiky teploty zcela běžně překročily 30°C, Velké Svatoňovice nevyjímaje – teplota v 15 hodin SELČ zde vystoupila na 31,4°C (denní maximum až na 31,8°C).
Dle předpovědi se na studené frontě samozřejmě vyskytly bouřky, které postupně postihly 21. června především území Čech, v noci a 22. června ráno pak území Moravy a Slezska.

Bouřková aktivita započala již okolo 11. hodiny SELČ v oblasti západních Čech a postupovala po hřebeni Krušných hor na severovýchod. Toto dokumentuje i snímek z detekce blesků z 12:50 SELČ, jež názorně dokumentuje tah bouřek severovýchodním směrem.

Okolo 15. hodiny tyto bouřky opustily území ČR v oblasti trojmezí ČR, Německa a Polska a pokračovaly dále nad polské území. Následně okolo 16. hodiny se začala rozvíjet zpočátku nevýznamná, ale velmi rychle sílící bouřková činnost v oblasti Prahy a později v okolí Kolína a severně od Prahy.
Z místa vzniku docházelo k tahu bouřek k severovýchodu, takže okolo 18:00 SELČ dosáhly první z nich prostoru Velkých Svatoňovic.

Snímek je z 18:30 SELČ:

V 17:45 SELČ se objevil Cb na JZ obzoru, do 18:00 zakryl cca 1/3 obzoru. Zaznamenáno hřmění a slabý J vítr do 4 m/s. V 18:15 se vítr stáčí na JV, slyšitelné 4 hromy krátce po sobě. V 18:19 bílá blýskavice přímo nad místem pozorování ve výšce cca 3 km, začalo velmi slabě krápat. V 18:23 vítr změnil směr na JZ o rychlosti opět okolo 4 m/s, na SZ blesky CC – tah bouřky od JZ na SV. V 18:30 ustal déšť i vítr, po 18:40 přestaly být pozorovatelné i blesky na S obzoru. Centrum bouřky prošlo Z od místa pozorování cca 2 km daleko.

Bouřky se pomalu pohybovaly stále k severovýchodu až došlo k vzniku zajímavé situace, kdy se táhl úzký pás bouřek od Prahy přes SV Čechy včetně Velkých Svatoňovic až do polského vnitrozemí. Od JZ se zatím do Čech blížila další bouřková oblačnost z Bavorska. Pás bouřek v SC Čechách se ve Velkých Svatoňovicích projevil druhou bouřkou.

Snímek je z 22:00 SELČ:

Ve 20:15 SELČ na JZ obzoru opět tmavý Cb a slyšitelné hřmění. Po celou dobu bouřky panovalo bezvětří. Ve 20:19 započaly srážky s celkovým úhrnem 5 mm. Ve 20:28 bílé CG blesky. Od 21:00 vcelku intenzivní déšť, po 21:10 pozorovatelné na JZ čárové CG blesky, po 21:25 pak čárové CG blesky nafialovělé barvy doprovázené slabým deštěm. Po 22:30 ustává elektrická aktivita, pouze slabě prší. Jádro bouřky prošlo 5 – 10 km SZ od místa pozorování. Na SZ i JZ byly pak pozorovány ojedinělé výboje až do půlnoci, občas i se slyšitelným hřměním. Po celou dobu slabě pršelo.
Nejkratší noc roku se přehoupla do své druhé půle a nad územím ČR se vytvořily dvě rozsáhlejší oblasti bouřkové aktivity. Jedna v jihozápadních Čechách – zde byly způsobeny škody blesky (zapálené seno) a větrem (vlak narazil do stromů ležících na trati). Druhá pak v oblasti SV Čech, která přinesla intenzivní srážky jež způsobily lokální záplavy.

Ve Velkých Svatoňovicích se bouřka  pohybovala JV cca 10 km od místa pozorování, byly pozorovatelné pouze blesky a hřmění. V místě pozorování trvale slabě pršelo. Okolo 3:00 SELČ došlo ke spojení obou výše zmiňovaných oblastí jež zformovaly squall line táhnoucí se od Rychnova nad Kněžnou až po Břeclav a dále do Rakouska. Tato bouřková fronta se pohybovala zvolna na východ nad územím Moravy až na Slovensko, kde se později rozpadla.

Ve Velkých Svatoňovicích se projevila 4. bouřkou v řadě. Bouřka v dráze předcházející bouřky, cca 10 km JV od místa pozorování. Téměř bezvětří, slabý déšť o celkovém úhrnu 2 mm.

Na Moravě opět bouřky působily problém především větrem, kde především v okolí Olomouce došlo k pádu stromů na silnice a železniční tratě. Bouřková aktivita na území ČR vyhasla okolo 7. hodiny ranní v okolí Jablunkova.

Radarové snímky a záznamy z detekce blesků jsou přejaty ze stránek Českého hydrometeorologického ústavu ČHMÚwww.chmi.cz

Zpět na začátek

Přechod zvlněné studené fronty a s ní spojené konvektivní jevy ve dnech 27. až 31. července 2005

Ve dnech 27. – 29. července zasáhla celé území České republiky vlna tropických veder, při kterých nejvyšší denní teploty nezřídka vystupovaly nad 35°C a byla překonána řada historických teplotních rekordů. Nejinak tomu bylo i zde ve Velkých Svatoňovicích, kde odpolední teplota 29. července dosáhla +34°C, večerní pak ještě v 22:00 SELČ setrvávala na +25°C. Tento stav se však měl velmi rychle změnit, neboť od západu začala přecházet vlnící se studená fronta.

Přicházela velmi pozvolně od jihozápadu až západu a její postup dokumentuje tento snímek z meteorologického radaru přesně z půlnoci z 29. na 30. července 2005. Je zde vidět bouřková linie i s jádry největší aktivity v severních Čechách a na Českobudějovicku. Právě v severních Čechách bouře napáchala největší škody a v Litvínově si vyžádala dokonce jeden lidský život. Silný vítr o rychlostech přes 100 km/h vyvrátil velké množství stromů, které pak poškodily stavby a dopravní prostředky. Kvůli stromu ležícímu na trati došlo i k vykolejení vlakové soupravy.

Při svém pohybu na východ a s přibývajícím časem však studené fronta rychle slábla, takže do Velkých Svatoňovic došla již ve velmi mírné formě. Projevovala se bílými blýskavicemi, byla doprovázena větrem o rychlosti do 10 m/s (cca 40 km/h). Během 15 minut spadlo přibližně 7 mm srážek, na začátku s drobnými krupkami. Nejbližší úder blesku byl ve vzdálenosti okolo 2 kilometrů. Zajímavostí byl rychlý vzrůst teploty před příchodem samotné fronty – z +22°C o půlnoci na +24°C ve 2:00. Polohu a intenzitu fronty můžete vidět na následujícím radarovém snímku z 2:30 SELČ.

Na Moravu a do Slezska již fronta této noci vůbec nedorazila, takže tam i následujícího dne, tj. 30.7.2005 vystoupily nejvyšší denní teploty vysoko nad +30°C. Ani ve Velkých Svatoňovicích nebylo ochlazení příliš razantní – teplota v 15:00 SELČ byla opět okolo +30°C.

Vlnící se studená fronta se však měla ukázat v plné síle až v pozdních odpoledních a večerních hodinách 30. července 2005. Vše začalo docela nevinně okolo 15. hodiny odpolední nad centrální Šumavou, kde se vytvořilo množství bouřkových jader. Ty nad pohořím zmohutněly a vydaly se na severovýchod přes celou Českou republiku. Okolo 19. hodiny již dosáhly největší intenzity nad jihočeskými pánvemi. Podle následujícího snímku z 19:00 SELČ lze tvrdit, že se severně od Českých Budějovic vyskytlo krupobití.

Množství bouřkových jader neustále přibývalo (podotýkám, že pouze v prostoru Čech) a stále se pohybovaly na severovýchod. Prostoru Velkých Svatoňovic dosáhly krátce po 20. hodině večerní. Již v 20:10 byly pozorovatelné blýskavice ze vzdálené bouřky nad Jizerskými horami. Nástup celé série multicelárních bouřek dokumentuje snímek radaru (22:00 SELČ) a detekce blesků (21:50 SELČ)

 

Ve Velkých Svatoňovicích začaly srážky náhle ve 21:30 SELČ. O dvě minuty začala regulární průtrž mračen, doprovázená zpočátku malými kroupami. Pozorovatelné byly blýskavice bílé barvy, později i čárové blesky směřují z oblaků do země. K nejbližšímu úderu došlo přibližně ve vzdálenosti 1 kilometru. Vítr vanul zpočátku severozápadní, poté zesílil na přibližně 12 m/s a stočil se ze severovýchodu. Jedno bouřkové jádro se pak pohybovalo nad hřbetem Jestřebích hor.
Tato bouřka plynule přešla do další přibližně ve 22 hodin. V této bouřce opět zesílily srážky, které byly v některých okamžicích velmi intenzivní. Vítr stále vanul od severovýchodu a neslábl. Rozsáhlé pole bouřkové činnosti je dobře rozpoznatelné na snímku detekce blesků z 31. července 0:10 SELČ. Nejsilnější bouřky se v tuto chvíli pohybovaly nad Svitavskem a Orlickými horami.

Poté již bouřková činnost slábla, ale ještě dorazilo 3. bouřkové jádro, a to okolo 1:30 SELČ. Toto jádro se opět projevilo mohutným přívalovým deštěm a silnějším větrem. Elektrická aktivita byla již velmi slabá. Výše zmiňované jádro je velmi dobře patrné na snímku z meteorologického radaru z 2:00 SELČ. V tuto chvíli již byly bouřky v rozpadu a opouštěly území ČR. Nutno poznamenat, že na jižní Moravě se opět žádné bouřky nevyskytly…

Celkem tedy bouřková aktivita na Svatoňovicku přetrvávala takřka 6 hodin, od 20:30 30. července do 2:30 31. července 2005. Za těchto 6 hodin zde spadlo 48 mm srážek. Bouřky zde byly jinak vcelku mírné, žádné škody nenapáchaly.

Radarové snímky a záznamy z detekce blesků jsou přejaty ze stránek Českého hydrometeorologického ústavu ČHMÚ www.chmi.cz

Přechod studené fronty a s ní spojené konvektivní jevy ve dnech 15. a 16. července 2005

V noci z 15. na 16. července 2005 přecházela od západu přes území České republiky slabší studená fronta. Přinesla s sebou intenzivnější bouřkovou činnost na západě a severovýchodě našeho území.
První bouřky se vyskytly již v pozdních odpoledních hodinách nad Bavorskem a Saskem, odkud pak dorazily i do ČR. Nejsilněji se projevily na Šumavě, Karlovarsku, Ústecku a Liberecku a západně od Prahy. Já se však zaměřím na prostor severovýchodních Čech.

 

Tento snímek z detekce blesků je pořízen ve 22:50 SELČ. Zachycuje vyhasínající bouřkovou aktivitu na západě Čech a naopak rostoucí na severu a severovýchodě Čech.

Povšimněte si především aktivity severně od středního Polabí. Mateřské jádro této bouřky vzniklo okolo 22:30 SELČ v prostoru Poděbrad a Nymburka. Již o 20 minut později bylo pozorovatelné ve Velkých Svatoňovicích jako intenzivní blýskavice. Jádro se rychle přibližovalo a při zachování směru pohybu muselo neodvratně zasáhnout místo pozorování. V 23:16 bylo slyšitelné první hřmění, které stále intenzivnělo. V 23:25 však bylo nad Velkými Svatoňovicemi stále jasno (svítily hvězdy). Silné hřmění rozštěkalo většinu psů v okolí. Ve 23:30 byla teplota vzduchu +17°C, panovalo absolutní bezvětří. Teprve ve 23:43 přišel vítr SZ směru (postupně se stáčející na severní) o síle cca 5°B, který trval necelých 15 minut a těsně před půlnocí ustal.

Mezitím však došlo k rozdělení mateřského jádra na 2 dceřinná. K tomuto procesu došlo okolo 23:00 v prostoru Jičína. Toto dokumentuje následující snímek z radaru:

První dosáhlo oblasti Svatoňovic severní jádro, a to okolo 23:40 (předpokládám jeho bezprostřední průchod nad Trutnovem, odtud ve vzdálenosti cca 15 km). Zde se projevilo silnými blýskavicemi a výše zmiňovaným větrem.

Přibližně o 30 minut později, v 0:10 se přiblížilo jádro jižní, směřující přes Červený Kostelec a Náchod do Polska. Viz opět snímek z detekce blesků:

Toto jádro se projevilo spíše čárovými blesky a silným hřměním, ve vzdálenosti okolo 10 km. V samotných Svatoňovicích nespadly při této bouřce žádné srážky. Obě jádra pak při dosažení státní hranice velmi rychle zanikla. Po 0:40 lze bouřku považovat za ukončenou. Mezi 23:20 a 23:30 způsobila tato bouřka 3 poklesy napětí v el. rozvodné síti = restarty počítače.

Další bouřka dorazila po 2. hodině ranní. Přinesla slabší elektrickou aktivitu a alespoň malé množství srážek. Zde je záznam detekce blesků z 2:20 SELČ.

Radarové snímky a záznamy z detekce blesků jsou přejaty ze stránek Českého hydrometeorologického ústavu ČHMÚ www.chmi.cz

Konvektivní činnost v severovýchodních Čechách ve dnech 17. a 18. srpna 2004

V úterý 17. a ve středu 18. srpna 2004 byla bouřková činnost v trutnovském regionu velmi bohatá. Začala sice až v pozdních hodinách, ale celkový počet bouřkových jader byl vcelku vysoký. Většina bouřkových jader dne 17. srpna vznikala v okolí Prahy a poté se pohybovala po jednotné dráze na severo-severovýchod. Všechny bouřky z tohoto dne překonaly hřeben Krkonoš v oblasti Vrchlabí a ve Velkých Svatoňovicích se projevily pouze záblesky na obzoru.

Snímek z detekce blesků je z 17. srpna 2004 20:20 SELČ.

Následující snímek z detekce blesků je z téhož dne 22:20 SELČ. Nad hraničním hřbetem Krkonoš můžeme sledovat druhé bouřkové jádro. Předchozí již směřuje do polského vnitrozemí a další poměrně rozsáhlá bouřka se formuje jihozápadně od Kolína.

Je deset minut po půlnoci (0:10 SELČ) 18. srpna a třetí bouřkové jádro dorazilo do Krkonoš. V tomto okamžiku zuří bouřka na jejich hřebeni. Ani z této poměrně rozsáhlé bouřky se kromě blesků ve Svatoňovicích nic neprojevilo. Bylo absolutní bezvětří a beze srážek. Z dáli doléhalo temné dunění, ve 23:51 došlo následkem silného hromu k otřesu povrchu země.

Až druhého dne, 18. srpna 2004 jsme se dočkali. Konečně dorazila bouřka i k nám, malá, ale naše… Čas snímku 1:50 SELČ 18. srpna 2004. Po celou dobu trvání této bouřky opět panovalo absolutní bezvětří. Přibližně v 1:35 začalo pršet, přičemž intenzita srážek dosáhla vrcholu okolo 1:50, poté rychle zeslábla. Blesková aktivita dosti silná, nejbližší úder blesku byl ve vzdálenosti cca 1000 metrů.

Snímky z radaru zde neuvádím, protože na něm byly výše uvedené situace nepříliš zajímavé.

Radarové snímky a záznamy z detekce blesků jsou přejaty ze stránek Českého hydrometeorologického ústavu ČHMÚ www.chmi.cz

Mohutná a elektricky velmi aktivní squall line přecházející Českou republiku mezi 8. a 9. červencem 2004

Ve dnech 8. – 9. července přecházela přes střední Evropu studená fronta spojená s velmi intenzivní bouřkovou činností. První známky bouřek se objevily již v poledních hodinách 8. července především v jižním Německu (Bavorsku), kde napáchaly značné škody. Bouřková fronta se pak pomalu pohybovala směrem na východ až severovýchod. V 18:00 (všude uváděn SELČ) dosáhla prostoru České republiky v oblasti Chebska. V tomto okamžiku se bouřková oblačnost začala prudce rozvíjet. V 19:00 se bouřky dostaly do prostoru Tachovska a Domažlicka. Odtud byly později hlášeny škody jimi způsobené.
Bouřková fronta se již v tuto chvíli rozvinula v celé své šíři a pohybovala se do nitra Čech. Druhé větší jádro se nacházelo v okolí Drážďan a pohybovalo se rychle na severovýchod. Maximální intenzity bouřkové činnosti bylo dosaženo v 21:50, kdy čelo bouřkové fronty stálo na linii (spíše oblouku)  Ústí nad Labem, Praha, Milevsko, Strakonice. V tuto chvíli se počet blesků za 90 minut ve středoevropském prostoru pohyboval na cifře okolo 23 500.

Výše zmiňovanou situaci dokumentuje snímek z detekce blesků z 21:50.

 

Stejná situace v 21:50 tentokrát z pohledu meteorologického radiolokátoru. Výška bouřkové oblačnosti přesáhla údajně 12 kilometrů.

Snímek z radaru v 22:20. Bouřková fronta dosahuje své maximální intenzity nad Táborem.

Z Velkých Svatoňovic byly první bouřkové projevy pozorovatelné v 22:30 v podobě vzdálených záblesků na obzoru.
Ve 23:10 začal mírný déšť. První náraz větru se vyskytl v 23:35, sílu odhaduji na 15 m/s, směr byl zpočátku západní, posléze se změnil na severní. Na počátku bouřky byla teplota vzduchu 22°C, v 0:30 se pohybovala okolo 18°C.
Největší intenzity dosáhla bouřka ve Svatoňovicích ve 23:45, kdy došlo k úderu blesku ve vzdálenosti 300 metrů.
Krátce předtím ve 23:42 došlo k výpadku dodávky elektrické energie, tato byla obnovena v 0:08.

Snímek z detekce blesků je z 23:50.

 

V 23:58 přišla druhá vlna deště, celkem spadlo za 20 minut asi 15 mm srážek. Po 0:10 bouřka zeslábla s směřovala dále k severovýchodu. Ještě do 0:50 docházelo k ojedinělým blízkým úderům blesku. Snímek z radaru je z 23:50.

Většina bouřek byla v tomto okamžiku soustředěna v oblasti České republiky. Další bouřky se vyskytovaly hlavně v Německu. Okolo 22. hodiny bylo v oblasti Německa, ČR, Rakouska a Švýcarska napočítáno za 120 minut 93 000 blesků.

Radarové snímky a záznamy z detekce blesků jsou přejaty ze stránek Českého hydrometeorologického ústavu ČHMÚ www.chmi.cz

Konvektivní jevy dne 3. července 2004

V odpoledních hodinách, přibližně v 15. hodiny se ze severozápadního směru začala přibližovat středně silná bouřka.Nepřinesla příliš silné srážky ani silný vítr, ale na jejím předním okraji bylo možno pozorovat pěkný návějový oblak (oblak při přechodu). Situace na snímku z detekce blesků je z 15:40 SELČ.

Následující radarový snímek je z 16:00 SELČ. Oblast nejintenzivnějších srážek se nachází nad Broumovskem a pokračuje
k jihozápadu nad Hradec Králové, Pardubice a Jihlavu.

Ve večerních hodinách okolo 19. hodiny se vyskytla druhá bouřka tohoto dne. Tato bouřka měla velmi ostře ohraničenou týlovou stranu a přešla přes Velké Svatoňovice velmi rychle, aniž by z ní vypadly nějaké intenzivnější srážky. Snímek z detekce blesků je z 21:10 SELČ.

Radarové snímky a záznamy z detekce blesků jsou přejaty ze stránek Českého hydrometeorologického ústavu ČHMÚ www.chmi.cz

Mohutná bouřka dne 23. června 2004 ve večerních hodinách

V tomto dni zasáhla Svatoňovicko ve večerních hodinách mohutná bouřka. Situace na snímku z detekce blesků je z 21:50 SELČ. Do oblasti Trutnovska a Náchodska vstupuje od jihozápadu mohutná bouřka, která vznikla přibližně před hodinou spojením dvou nezávislých jader v oblasti Mladé Boleslavi.

Ve Velkých Svatoňovicích se bouřka projevovala intenzivními elektrometeory (úder blesku cca 400 m, v horní části obce poškozena elektroinstalace), srážky příliš intenzivní nebyly. Vítr v nárazech dosahoval odhadem rychlosti okolo 15m/s.

Radarový snímek je z 22:00 SELČ. Oblast nejintenzivnějších srážek se již nachází nad Broumovskem a Polskem. Další bouřky se nalézají u Brna a u Domažlic.

Radarové snímky a záznamy z detekce blesků jsou přejaty ze stránek Českého hydrometeorologického ústavu ČHMÚ www.chmi.cz